Jak jsem poznala šachy
Ahoj všichni, jmenuji se Kamila Steinová a je mi 14 let. Zřídila jsem si tento blog proto, že mě baví psát a hlavně mě hodně zajímají šachy. V tomto článku se dozvíte, jak jsem šachy poznala a co mě na nich nejvíce baví.
Takže jak to vlastně všechno začalo? Jednoho večera se taťka vrátil z práce domů a přivezl mně a mému bráchovi Míšovi dárek. Míšovi auto a mně malé šachy. Bylo mi v té době 7 let a bráškovi 2 roky. Zklamaně jsem se na šachy koukala a šilhala po Míšově autu. "Co to je?" zeptala jsem se taťky. "Šachy," odpověděl mi jednoduše taťka, "desková hra. Zítra tě to naučím." Druhý den jsme si s taťkou sedli ke stolu a učili se pravidla této hry. Největší problém mi dělal jezdec, jinak vše jsem nějakým způsobem pochopila. Hrála jsem s taťkou každý den a s mamkou také, až jednoho dne jsem mamku porazila. Měla jsem velkou radost. S taťkou to už bylo težší, ale najednou se mi podařilo v jedné partii zvítězit. A od té doby jsem s ním buď remizovala nebo vyhrávala (jen zřídka prohrávala), a proto se taťkovi už se mnou hrát moc nechtělo. V první třídě, tedy v 7 letech, jsem začala chodit do kroužku v Benešově v DDM. Porážela jsem tam všechny kromě jednoho kluka, kterému bylo asi 14 let a trenérka, která nás měla, nás vůbec nic neučila a jen říkala: "Hrajte partie." Proto jsem ve druhé třídě nastoupila do šachového kroužku vedeném Ondřejem Matějovským z TJ Spartak Vlašim, možná, že ho někteří znáte. Chodím do tohoto kroužku dodnes a je to tam super. Když jsem chodila do druhé třídy, šla jsem na svůj úplně první turnaj. Pořádala ho Šachová škola STAMAT. Sešlo se tam 29 dětí a já jsem byla nasazená jako 24., ale skončila jsem poslední.:-) STAMAT turnaje mají tzv. STAMAT ligu a mé nejhorší umístění je páté místo, mé nejlepší umístění je první místo a mám ještě ze STAMAT ligy dvě bronzové medaile.
Asi při mém pátém turnaji jsem zjistila, že budu mít diplom za dívky. Jedna holka mi řekla, že budu nejspíše třetí a já se už těšila na vyhlašování. Nebyla jsem třetí...Byla jsem druhá!!!;-) S vykulenýmá očima jsem si došla pro diplom a spokojeně jsem kráčela domů. Od té doby sbírám jeden úspěch za úspěchem a můj asi úplně nejcenější je třetí místo na mistrovství České republiky družstev. Nyní napíši, jak jsem byla na svém prvním krajském přeboru:
Dvě výhry, pět proher. Z toho jedna výhra kontumační. Jak jinak to nazvat než naprostá tragédie? Přeci mi to ale vyneslo třetí místo v dívkách. Byla jsem šťastná. Skončila jsem 31. z 35 účastníků a hlavně; hrála jsem svůj úplně první krajský přebor rovnou v HD14.
Minulý rok jsem také byla na Mistrovství Čech mládeže v Harrachově. Uhrála jsem 3 body z 9 partií a trenér říkal, že to byla moje první zkušenost, a že se rozhodně nejedná o žádný propadák.
V šachách mě nejvíce baví přemýšlet a vymýšlet různé kombinace. Šachy mě baví a nemám žádný konkrétní cíl, snažím se zlepšovat, jak to nejvíce jde.
Doufám, že se vám můj článek líbil. Pokusím se něco napsat alespoň jednou za týden.
